N° 79–2025: Členské státy ESA se na ministerské úrovni zavázaly k největším příspěvkům

Upravováno 2. prosince tak, aby odráželo konečné údaje.

Ministři a vysoce postavení zástupci 23 členských států, přidružených členů a spolupracujících států potvrdili podporu klíčových programů v oblasti vědy, průzkumu a technologií a zároveň významné navýšení rozpočtu na vesmírné aplikace – pozorování Země, navigaci a telekomunikace. Tyto tři prvky jsou také zásadní pro iniciativu Evropská odolnost z vesmíru, která je společnou reakcí na kritické vesmírné potřeby v oblasti bezpečnosti a odolnosti.

„Je to velký úspěch pro Evropu a opravdu důležitý moment pro naši autonomii a vedoucí postavení v oblasti vědy a inovací. Jsem vděčný za tvrdou práci a pečlivé úvahy, které vedly k předložení nových příspěvků členských států, jež představují 32% nárůst, respektive 17% nárůst po zohlednění inflace, oproti zasedání Rady ministrů ESA v roce 2022,“ uvedl generální ředitel ESA Josef Aschbacher.

„Tváří v tvář náročné geopolitické situaci vložily všechny státy přispívající do rozpočtu ESA, a také Evropská komise, svou důvěru do ESA, aby i nadále realizovala programy, které podpoří vedoucí postavení Evropy v kosmickém prostoru a pomohou rozšířit naše schopnosti na Zemi, na oběžné dráze i ve vzdáleném vesmíru. I když jsme letos oslavili 50 let úspěchů, práce teprve začíná.“

Letošní zasedání Rady ministrů bylo první fází implementace Strategie ESA 2040, která stanovila směr evropských ambicí v oblasti vesmíru a definovala úkoly, které je třeba splnit, aby bylo možné dosáhnout dlouhodobých snah evropských aktivit ve vesmíru a v aplikacích na Zemi.

Posílení vedoucí role Evropy v kosmickém výzkumu

V roce svého 50. výročí se ESA opět zavázala k podpoře vědy. Členské státy zaručily historický nárůst o 3,5 % ročně nad rámec inflace, který umožní realizaci některých z nejnápaditějších misí v naší historii a posílí vedoucí postavení Evropy ve vědě. Prvním krokem bude realizace misí popsaných v dlouhodobém plánu Cosmic Vision, včetně misí LISA a NewAthena. Další velký skok ve vědě však umožní technologický rozvoj pro mise v rámci plánu Voyage 2050, zejména ambiciózní plán hledání života na Enceladu pomocí mise „L4“ k Saturnu a jeho měsíci. Tato mise vyžaduje okamžitý technologický rozvoj, aby bylo možné dosáhnout jižního pólu Enceladu za ideálních světelných podmínek.

Posílení evropské bezpečnosti a odolnosti

Iniciativa „Evropská odolnost z vesmíru“ byla představena s cílem podpořit kapacity dvojího užití pro Evropu. Počáteční financování bude směřovat do systému poskytujícího přístup k satelitním snímkům s vysokým časovým a prostorovým rozlišením – prostřednictvím sdružování a sdílení zdrojů a budování sítě k vyplnění mezer v pozorováních. To bude podporováno novými navigačními službami z nízké oběžné dráhy Země a bezpečným připojením. Jasný mandát pro využívání kosmických aplikací k neagresivním obranným účelům znamená pro ESA historickou změnu. Na zasedání CM25 bylo rozhodnuto, že přihlášky zůstanou otevřené do příštího roku, aby se zúčastněné státy mohly přizpůsobit novému programu.

Technologie ESA v jádru všech misí

Technologie na podporu tohoto programu a dalších inovativních misí ESA bude vyvinuta s využitím podstatně posíleného rozpočtu na technologické prostředky, kritické komponenty, digitalizaci a nové technologie. Nezávislost v oblasti technologií je klíčem k prosazování ambicí Evropy ve vesmíru, spolu s naším zaručeným přístupem do vesmíru.

Řada klíčových činností v evropském kosmickém ekosystému bude posílena:

• Evropské nosné rakety Ariane 6 a Vega-C budou i nadále poskytovat přístup do vesmíru. ESA bude i nadále podporovat rozvoj evropského trhu s nosnými raketami a vývoj nových dopravních prostředků na oběžnou dráhu, včetně projektu European Launcher Challenge.

• Evropské trhy s vesmírným hardwarem a vesmírnými daty budou rozvíjeny pokračováním úspěšných komercializačních programů. ESA bude i nadále podporovat soukromé investice, stimulovat inovace a posilovat malé a střední podniky a nové účastníky v kosmickém odvětví. Na spolufinancované projekty byl schválen rozpočet ve výši 3,6 miliardy eur, který by měl přilákat značné soukromé investice.

• Vedoucí postavení Evropy v oblasti pozorování Země bude zachováno přípravou druhé generace satelitů Copernicus (konkrétně optických misí Sentinel-2 Next Generation a Sentinel-3 Next Generation). V rámci programu FutureEO bude ESA vyvíjet a provozovat mise světové úrovně v oblasti věd o Zemi, připravovat budoucí operační mise Copernicus a meteorologické mise a podporovat využívání dat pro Earth Action.

 

Rozvoj průzkumných schopností

Členské státy ESA potvrdily svůj závazek k průzkumu a představily konkrétní plány na posílení mezinárodních partnerství. Mise Rosalind Franklin, jejímž cílem je vyslat rover na Mars, je financována s termínem startu v roce 2028. ESA také připravuje mise na Měsíc, z nichž nejdůležitější je přistávací modul Argonaut. ESA bude pracovat na snižování rizik řady dalších technologií, aby podpořila evropskou přítomnost na nízké oběžné dráze Země (anglicky Low Earth Orbit, LEO) a dál v následujících desetiletích. Mezitím se ESA a její členské státy dohodly na provedení krátkodobých opatření, která zajistí evropským astronautům přístup na Mezinárodní vesmírnou stanici až do plánovaného ukončení jejího provozu v roce 2030. Na zasedání CM25 byl rovněž potvrzen vývoj služby pro návrat nákladu z nízké oběžné dráhy (LEO), včetně dvou demonstračních misí zaměřených na dokování k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Před zasedáním CM28 je plánováno prozatímní zasedání na ministerské úrovni, jehož cílem bude přizpůsobení se očekávaným změnám v mezinárodní spolupráci.

 

Ochránci Země

Většinu finančních prostředků v oblasti bezpečnosti a ochrany vesmíru tvoří tři důležité mise: Ramses, Rise a Vigil. Mise Ramses, která má být realizována s cílem zachytit asteroid Apophis při jeho blízkém setkání se Zemí v roce 2029, je financována a pomůže nám připravit se na budoucí potenciálně nebezpečné asteroidy. Mise Vigil zaměřená na kosmické počasí, původně schválená na zasedání Rady ministrů v roce 2022, bude pokračovat v realizaci a plány této kosmické lodi projdou na začátku příštího roku předběžným posouzením návrhu. Aby se v budoucnu snížilo množství odpadu ve vesmíru, bude testování servisu na oběžné dráze financováno prostřednictvím mise Rise, která je výsledkem partnerství s průmyslem.

Kosmická loď SAGA – demonstrační mise pro kvantovou komunikaci – přejde do fáze konstrukce a realizace. Program Moonlight, který počítá s komunikačními a navigačními službami na oběžné dráze Měsíce, bude pokračovat ve vývoji, zatímco program ASSIGN bude zajišťovat roli Evropy v budoucím internetu sluneční soustavy.

Nové aktivity ESA v členských státech

ESA podepsala prohlášení o záměru s cílem vytvořit nová centra umístěna v členských státech. S Polskem byla podepsána předběžná dohoda o prozkoumání možnosti zřízení nového centra specializovaného na bezpečnost a aplikace dvojího/vícesměrného užití. Mezitím předběžná dohoda mezi Norskem a ESA umožní oběma stranám posoudit zřízení arktického kosmického centra ESA v Tromsø.

Během zasedání byly schváleny dvě rezoluce: rezoluce o zlepšení budoucnosti Evropy prostřednictvím vesmíru a rezoluce o úrovni zdrojů pro povinné činnosti agentury na období 2026–2030.

Zde jsou aktualizované prezentace představené na tiskové konferenci CM25.

Podrobnosti týkající se příspěvků schválených na zasedání naleznete v dokumentu 100.

Další informace Vám poskytne

ESA Media Relations (Kancelář agentury ESA pro vztahy s médii)
E-mail: media@esa.int 

Podmínky využívání fotografií ESA:
photolibrary.esa.int/home-page/

S otázkami či žádostí o informace ohledně fotografií ESA se obracejte přímo na adresu spaceinimages@esa.int.

Videa

Podmínky využívání videí ESA:
https://www.esa.int/spaceinvideos/Terms_and_Conditions

S otázkami či žádostí o informace ohledně videí ESA se obracejte přímo na adresu spaceinvideos@esa.int.

Sociální média

Sledujte ESA na:

Twitter:   @esa       
Instagram: Europeanspaceagency 
Facebook: EuropeanSpaceAgency 
YouTube: ESA 
LinkedIn: European Space Agency - ESA 
Pinterest: European Space Agency - ESA 

O Evropské kosmické agentuře

Evropská kosmická agentura (ESA) představuje evropskou bránu do vesmíru.

Jedná se o mezivládní organizaci založenou v roce 1975, která si klade za cíl vytvářet evropské kapacity a dovedností ve výzkumu vesmíru a zajistit, aby investice do něj byly ve prospěch lidí v Evropě i na celém světě.

ESA tvoří 22 členských států: Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Rumunsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko. Litva, Slovensko, Slovinsko a Lotyšsko jsou přidruženými členy.

ESA navázala formální spolupráci se čtyři členskými státy EU. Některých programů ESA se na základě smlouvy o spolupráci účastní Kanada.

Díky koordinaci finančních a intelektuálních zdrojů svých členů se ESA může pouštět do programů a projektů, které jdou daleko za možnosti každé jednotlivé evropské země. Spolupracuje zejména s EU na implementaci programů Galileo a Copernicus a s EUMETSAT na rozvoji meteorologických misí.

Více se o ESA dozvíte na stránce www.esa.int